příspěvková organizace Ministerstva kultury

Horňácké slavnosti ve filmových dokumentech

ukázka z DVD:



(DVD vzniklo ve spolupráci s Muzeem J. A. Komenského v Uh. Brodě)

DVD je součástí multimediálního almanachu "Horňácké slavnosti 1957-2007" - vydal OÚ Velká nad Veličkou

(C) + (P), koncepce a zpracování almanachu Miroslav Minks































HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI 1957-2007
aneb o vzniku a obsahu nového multimediálního almanachu


Prezentace 4 865 fotografií, 120 minut filmových záznamů, přes 70 minut archivních zvukových záznamů, vytvoření datové stopy a dalších záznamů, to vše na základě více jak 20 let sběratelské činnosti, technická adjustáž 3 disků (CD, DVD. CD-ROM), kompletní redakce textů různých autorů na 225 stranách – to je tvůrčí přínos a jeho výsledné vyznění od horňáckého primáše, zpěváka, sochaře a popularizárota Horňácka Miroslava Minkse z Velké nad Veličkou. Jeho autorský rukopis tak nese poslední rozsáhlý ediční počin v oblasti prezentace historie folklorních slavností – multimediální almanach „Horňácké slavnosti 1957 – 2007“. Padesátiny Horňáckých slavností tak dostaly do vínku jedinečnou publikaci o svém vzniku, historii, osobnostech, regionu, písních, tancích a příznivcích jednoho z nejoblíbenějších folklorních festivalů u nás.

Podíváme-li se na almanach blíže, zjistíme, že kromě stěžejní textové části a k ní příslušejících fotografií v textu obsahuje almanach 3 disky těchto názvů a obsahů: CD – „Archivní zvukové záznamy Horňáckých slavností“ (1:14:28), DVD – „Horňácké slavnosti ve filmových dokumentech“ (2:00:00) a CD-ROM – „Přehled jednotlivých ročníků Horňáckých slavností“ – fotografie, plakáty, programové sborníky, horňácké osobnosti (fotografie, vyprávění, hudební ukázky, videodokumenty). To vše se paradoxně vměstnalo do velikosti cca 14,5 x 13,5 x 2,5 cm.

CD sestává z chronologicky řazených archivních zvukových záznamů Horňáckých slavností nejprve z let padesátých: 1957 (primáš Jožka Kubík, chlapci a ženáči z Malé Vrbky, zpěvák Jiří Šácha, gajdoš Jan Hrbáč, zpěvák Martin Hudeček, primáš Vladimír Klusák st., muži a ženy z Nové Lhoty, ženy z Javorníka, Dušan Holý, moderátor Petr Spielmann), 1958 (zpěvačka tetička Zemčíková ze Suchova, muži a dechovka tamtéž, ženy z Javorníky) a dále z let osmdesátých: 1980 (hudecká muzika Martina Hrbáče se svými sólisty), 1982 (muži z Velké, soubor Velička), 1985 (Jaromír Miškeřík, ženský sbor z Velké) a 1986 (zpívají bratři Prachařovi, Vladimír Klusák, Jiří Šácha, Svatopluk Kučera, primáši Luděk Šácha a Jožka Kučera).

Struktura DVD je dána vybranými ročníky slavností, jež se podařilo ve své době obrazově zaznamenat. Zajímavé je, že právě u filmařského záznamu prvních ročníků stál sám malíř Karel Sup. Právě z velké části jeho záběrů byl zpracován první z filmů na DVD o Horňáckých slavnostech v roce 1957 „První Horňácké slavnosti“. Využívá archivních autentických zvukových nahrávek jednotlivých vystoupení, které bylo možno po čase opět spojit v jeden celek a hudbu Vítězslava Nováka. Tento film v délce cca 18 minut byl promítnut také v rámci celovečerního slavnostního hlavního programu na Horňáckých slavnostech 2007. Další, asi tříminutové příspěvky zpřístupňují pohled na slavnosti v šedesátých letech (bez autentického zvukového doprovodu, pouze s doprovodnou hudbou od Leoše Janáčka) a dále již zvukové videozáznamy z osmdesátých a devadesátých let 20. stol. a prvních let století následujícího s autentickou zvukovou stopou. Režijně a střihově byl úvodní film a celé DVD vytvořeno ve spolupráci Miroslava Minkse a Aleše Kapsy.

Originálně je pojata struktura CD-ROM dělící se do dvou oddílů. Prvním je „Přehled ročníků 1957-2007“ (plakáty, pozvánky, sborníky, fotogalerie) a druhým „Osobnosti“ (fotogalerie, vyprávění, hudební ukázky, videodokumenty). Právě v tomto oddílu se setkáváme s nesmírně cenným pramenným autentickým materiálem, příspěvky k osobnostem jako např. Josef Zeman, Jan Ňorek, Josef Pešek, Aleš Černý, Jaromír Miškeřík, Tomáš Kohút nebo Jura Hudeček. Mimo to jsou zde informace k uskupením jako např. Mužský a ženský sbor z Velké nad Veličkou, Lipovjan, Ležhory či Miškeříkova muzika. Zastoupeny jsou i známé rodiny Holých, Zemanů a Mičků. Jejich vzájemné vyprávění či informace o nich z několika různých zdrojů dávají možnost posluchači detailně srovnat několik pohledů na stejnou událost či osobnost, kterou si navíc může poslechnout, vidět na filmu či ve fotografiích. Tak se podařilo zapojit nejmodernější techniku do služeb zhodnocení a doceňování tradice našich předků, přiblížit to, co opomenout by znamenalo nenahraditelnou ztrátu.

Mezi autory textových příspěvků patří především Dušan Holý (vzpomíná nejen na svůj věhlasný odzemek na Horňáckých v r. 1957, ale v další kapitole „Lidová hudba z Horňácka“ představuje horňácké muziky z let 1932-1983 – součástí článku je též „Přehled zvukových nosičů z Horňácka vydaných v letech 1986-2007“), dále Zdenka Jelínková (text se věnuje slavnostem lidových písní a tanců ve vztahu k Horňácku a v almanachu jsou uvedena také její poslední děkovná a povzbuzující slova Horňákům z r. 2005) a také Antonín Mička, který v článku „Horňácko se představuje“ odhaluje nejstarší známé představování horňáckého umění mimo vlastní region i v něm a načrtává jeho kulturní historii s vazbami na polohu, duchovní tradici a historii (v závěru článku uvádí také řadu významných osobností, které z Horňácka vzešly); v dalším příspěvku se zabývá svědkyní slavností, „Strážnou Hůrkou“, tedy místem kde se slavnosti již od r. 1957 podnes konávají. Zajímavými vzpomínkami a vyznáním ozdobil almanach také jeden z jeho „kmenových“ moderátorů od dob jeho vzniku, Petr Spielmann. Podobně jako s předchozími osobnostmi, tak i s ním se můžeme setkat prostřednictvím archivních záznamů na přiložených discích. Třemi vlastními články přispěla do textové části též Monika Frantová a zamýšlí se nad Horňáckými slavnostmi na prahu III. tisíciletí, padesátiletým trváním slavností a tanečním projevem na Horňácku. Monika Frantová také zpracovala vyprávění a vzpomínky na první ročníky Horňáckých slavností Františka Okénky jako „jednoho z těch, kdož se od samého začátku podíleli na přípravě slavností nejen jako účinkující, ale zpočátku především jako organizátoři“ a v neposlední řadě společně s cimbalistou Petrem Pavlincem také zaznamenala rozhovor s Julií Supovou, manželkou Karla Supa, zakladatele výstavního pavilonu na Strážné Hůrce (leden 2007). Tematiku jarmarků a dětí při folklorních slavnostech na Horňácku zasvěceně popisuje ve dvou příspěvcích Magdalena Petříková a uvádí jednak odkazy na historické dokumenty od poč. 17. stol. a jednak historii a současnost prezentování dětského folkloru na Horňácku.

Poměrně rozsáhlou textovou část tvoří oddíl „Vzpomínky, zážitky, vyznání“, v němž se ke svému vztahu k Horňácku vyznávají Jiří Černý (Horňácko jako dar), Antonín Čížek (Jak jsem poznával Horňáky), Miroslav Dudík (Veľký sviatok nielen moravskej, českej, ale tiež slovenskej kultúry), Lubomír Holý (vyznání), Martin Hrbáč (Co pro mne znamenají Horňácké slavnosti?), Jura Hudeček (Veřejná vystoupení Horňáků a první období Horňáckých slavností), Ladislav Jagoš-Jožíček (Vzpomínky Jožíčka Jagoše na Horňácké slavnosti), Jiří Jilík (Milovaní Horňáci), Vladimír Klusák (Bohatství živých tradic), „Z vyprávění Anny Kománkové“ (zpracovali Monika Frantová, Martin Soviš), Irena Mikésková (Nová Lhota a Horňácké slavnosti), Jura Miškeřík (Hrubá Vrbka a Horňácké slavnosti), Jaromír Nečas (Horňácká droga – K výročí padesáti let Horňáckých slavností), Kornelie Němečková (Vyznání Horňáckým slavnostem), Táňa Volavá-Pálenská (Horňácko, můj druhý domov), Nina Pavelčíková–Prokešová (Moje Horňácko a jeho slavnosti), Pavel Petr (Orfeus – aneb riskujete všechno s rukou na strunném nástroji), Martin Prášek (Posledné Horňácke slávnosti bez colníc), Břetislav Rychlík (Poklady na Horňácku – s drobným osobním vyznáním), Dagmar Severová se zamýšlí „Nad dílem Vladimíra Klusáka“ a podobně i Antonín Mička (s využitím materiálů Dušana Holého, Olgy Klusákové a Dagmar Severové) ve vzpomínce nazvané „Život s písní“. Součástí oddílu jsou i Vzpomínky Suchovjanů (6), a „Rozjímání“ Anny Šajdlerové. Oddíl uzavírá „Horňácký dvojportrét“ spisovatele Jindřicha Uhra.

Celou textovou část s řadou vzácných archivních fotografií uvádí a uzavírají krátké texty starosty obce Velká na Veličkou Jiřího Pšurného a předsedkyně Programové rady Horňáckých slavností Maryny Pavlincové, která ve svém „Poděkování“ načrtává současnou představu Programové rady o struktuře slavností a jejím výhledu do budoucna.

Publikaci uzavírá „Přehled jednotlivých ročníků Horňáckých slavností“ (1957 – 2007) se zdůrazněním hlavních pořadů a akcí i s upozorněním na roky, v nichž se slavnosti nekonaly. Čtenář zde nalezne přehled tematických zaměření ročníků, jejich strukturu a autory programů. Jejich přehled je ostatně uveden v závěru seznamu a zajímavostí je, že do r. 2006 bylo autorů a režisérů pořadů 66. Uvedeni jsou též komentátoři, moderátoři a inspicienti pořadů a nechybí ani přehled organizátorů a spolupracovníků při pořádání „Horňáckého jarmarku lidových výrobků“.

Komu za toto vše patří dík? Samozřejmě všem těm, kteří se na realizaci tohoto díla podíleli, kteří poskytli své materiály i možnosti, aby takové dílo mohlo vzniknout. Almanach vydala obec Velká nad Veličkou (obecvelka@iol.cz, tel.: 518 329 201) u příležitosti Horňáckých slavností v r. 2007. Jak už bylo naznačeno v úvodu tohoto článku, většinu prací -koncepci, výběr, zpracování archivních materiálů, produkci, pořízení části archivních nahrávek, přípravu části archivních zvukových záznamů, výsledné zpracování multimediální části a grafického návrhu včetně poskytnutí materiálů z vlastního archivu zajistil Miroslav Minks, jenž tak vtiskl celému počinu sestávajícího z velkého množství různých materiálů citlivý a jednotící umělecký nápad a vizáž. Nejenže tak autorsky navázal na svůj předchozí projekt multimediálního dvojalba „Zpívání a vyprávění z Kuželova“ (text s fotografiemi, CD a CD-ROM) z r. 2006, ale podařilo se mu zrealizovat projekt mnohem složitější a náročnější, který se může směle přiřadit k nejhodnotnějším publikacím o folklorních festivalech. Velmi důležitý podíl na technické a obsahové „organizaci“ materiálu, tedy redakci a „skriptu“ má rovněž zpěvačka a muzikantka Jiřina Miklošková (digitalizace a zpracování archivních materiálů).

V tiráži knihy čtenář nalezne další informace o těch, kdo se na vydání podíleli, o autorech fotografií, filmových dokumentů a videodokumentů i poděkování za poskytnutí rodinných archivních materiálů. Na projektu se institucionálně podíleli Český rozhlas Brno, Horňácké sdružení 2007, Národní ústav lidové kultury, Etnografický ústav Moravského zemského muzea, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti a Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě. Projekt byl podpořen kulturním fondem Jihomoravského kraje.

Mgr. Aleš Kapsa
Muzeum J. A. Komenského




 


Mimořádné opatření v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19.
Od 1. září 2020 při vstupu do všech vnitřních prostor našeho muzea je nutná
ochrana dýchacích cest ROUŠKOU.
Děkujeme za pochopení.

 

 

„J S M E   M U Z E U M   Z O D P O V Ě D N É   A   B E Z P E Č N É“

 

A   K   T   U   Á   L   N   Ě : NÁVŠTĚVNÍ ŘÁD | PROVOZ KNIHOVNY od 8. 6.


virtuální návštěva muzea on-line / ZDE

 

2020–2022 Národní oslavy výročí Jana Amose Komenského


 


Z A S Í L ÁN Í    N O V I N E K   M A I L E M – ZDE

 

M  u  z  e  j  n  í     k  a  v  á  r  n  a

 

 

kontakt informace muzeum odkazy

Muzeum Jana Amose Komenského

Přemysla Otakara II. 37
688 12 UHERSKÝ BROD
Česká republika, EUROPE

tel.: +420 572 63 22 88-9

www.mjakub.cz

muzeum@mjakub.cz

ID datové schránky: iw39kef

OTVÍRACÍ DOBA

VSTUPNÉ

BEZBARIÉROVÝ PŘÍSTUP

PRONÁJMY SÁLŮ A PROSTOR

CENÍK kopírovaného materiálu

měsíční pozvánky 2020:

ČERVEN

info pro transport výstav

Fakturační údaje
Výroční zprávy MJAKUB / CMN
Zřizovací listina
Interní protikorupční program

Všeob. obch. podmínky (e-shop)
Sloupový sál

Atrium

Japonská zahrada

ON-LINE KATALOG KNIHOVNY

Koncepce rozvoje MJAKUB 2019–2023

Veřejné zakázky

GDPR

Ministerstvo kultury ČR

Asociace muzeí a galerií ČR
Profesní etický kodex ICOM

– INFORMACE DLE ZÁKONA 106/1999