Konzervátorské pracoviště v Muzeu J. A. Komenského

Současná sbírka Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě soustřeďuje materiál, který je svou povahou a proveniencí značně různorodý. Mnohdy se jedná o předměty, které jsou svým stářím a technikou výroby jedinečnou připomínkou dávno zaniklého způsobu života, krajových zvyklostí nebo uměleckého vkusu doby jejich vzniku. Zároveň přibližuje dnešním návštěvníkům historická údobí časově velmi vzdálená a mnohým neznámá. Je tedy jednou z nejdůležitějších povinností muzea zachovat předměty ve stavu co nejvěrněji se přibližujícím jejich původnímu určení.

Proto, se zvyšujícími se nároky na zachování a prezentaci sbírkových předmětů bylo nutné, aby i Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě začalo s budováním odborného konzervátorského pracoviště, které by bylo schopno plnit svoji funkci rychle, odborně a zejména kvalitně a průběžně provádět požadované práce při záchraně sbírkových předmětů. Návrh na vybudování tohoto pracoviště se datuje již rokem 1972, avšak realizován byl teprve v roce 1985. Ještě téhož roku se podařilo pro konzervátorskou dílnu získat dům č. p. 205 na dnešním Masarykově náměstí. Po ukončení celkové rekonstrukce muzea v roce 1992 bylo konzervátorské pracoviště přemístěno do nových dílen v administrativně-správní budově muzea č. p. 37. Modernější vybavení dílen (digestoře, ultrazvuková pračka, sušička, destilační přístroj atd.) pomohlo rozšířit škálu dřívějších odborných prací při konzervování sbírek. V roce 2002 byla konzervátorská dílna vybavena novým tryskacím zařízením ITB65Z k čištění kovových součástí sbírkových předmětů. Od roku 2013 se postupně zdokonalila konzervace textilních sbírkových předmětů, kdy byl zakoupen parní čistící stroj, který slouží převážně k šetrnému ošetření soukenných oděvních součástek. V roce 2015 byla realizována úprava pracovny konzervátora textilních sbírkových předmětů, v níž byl instalován box se sítem pro konzervaci oděvů, aby nedocházelo ke značnému promočení textilu, a elektrickým topným tělesem pro rychlé sušení textilií.

Od roku 1992 se provádějí pravidelné kontroly fyzického stavu jednotlivých sbírkových předmětů a pravidelně je prováděn výběr sbírkových předmětů, jejichž stav si vyžaduje konzervátorský zásah. Hlavním posláním konzervátorské dílny je adekvátním zásahem a příslušnými chemickými prostředky dospět k relativnímu uchování sbírkových předmětů v takovém stavu, v němž byly v průběhu jednotlivých historických údobí používány. Při této odborné činnosti se často užívá specifických postupů, neboť téměř každý předmět je svým způsobem jedinečný a neopakovatelný. Každý úkon musí být veden tak, aby konzervační prostředky co nejúčinněji zpomalily přirozený proces stárnutí a tím zamezily zániku předmětu. Převážně se provádí úkony jako:

Preventivní konzervace: opatření vedoucí k ochraně předmětu prostřednictvím kontroly a případné úpravy prostředí, v němž je předmět uchováván tak, aby setrvával v pokud možno nezměněném stavu.

Sanační konzervace: ochrana a šetrný zásah s cílem zachovat současný stav předmětu.

Restaurování: v určité míře dochází k obnovení estetické, technické aj. funkčnosti předmětu. Zde se zahrnuje např. doplňování chybějících či silně poškozených částí, odstranění částí, které funkčnost předmětu omezují, zásah je prováděn tak, aby byl co nejmenší a nenarušil původnost předmětu.

Rekonstrukce: znamená znovusestavení-návrat ke staršímu nedochovanému nebo zanikajícímu stavu. Rekonstrukce je vždy podložena dostatečnou znalostí stavu, ke kterému se chceme vrátit. Konečná podoba předmětů je co nejvíce identická s původním vzorem.

Veřejnosti se práce konzervátorské dílny prezentuje na sbírkových předmětech ve stálé muzejní expozici Rolnický dům a hospodářství ve vesnickém stavení ve Vlčnově a ve stálých expozicích Muzea J. A. Komenského.

NÁHLED NA KONZERVOVANÉ / RESTAUROVANÉ PŘEDMĚTY: