příspěvková organizace Ministerstva kultury

Filmy Musaionfilmu 2018

PŘIHLÁŠENÉ FILMY

kromě příspěvků lektorů a případných součástí prezentací

 

1

Andrej Pešta: O Fotki

Andrej Pešta (1921–2009) byl jakýmsi romským Forrestem Gumpem. Bojoval po boku italských partyzánů i v armádě generála Svobody. Stavěl továrny, koval brány, maloval, vyšíval, psal básně. A také byl velmi plodným fotografem.

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

O životě Andreje Pešty koluje bezpočet legend, které sám rád pěstoval a šířil. Hranice mezi realitou a fantazií se v jeho vyprávění vždy stíraly. Jeho bezbřehá kreativita po sobě zanechala důkazy ve formě obrazů, básní a jiných artefaktů. Pešta tvořil vlastně neustále. Inspiraci nacházel třeba i v odpadu sběrných surovin, kde dlouho pracoval. Jedním z mnoha jeho koníčků byla i fotografie. Negativy, které věnoval Muzeu romské kultury, jsou tak jednou z mála konkrétních stop jeho života. Smrt jej zastihla dříve, než stačil jednotlivé fotografie popsat. Přesto jsou po letech vytaženy z depozitáře, aby z nich vznikla výstava „prvního romského fotografa“. Podaří se zjistit, kdo jsou lidé na snímcích zachycení? A nebude jejich svědectví nakonec spolehlivější než od samotného Andreje Pešty?

18:52 | přihlašovatel: Muzeum romské kultury Brno | režie: Anna Babjárová | výroba: Muzeum romské kultury, 2018

 

2

Československá armáda 1918−1938 (1945)

Národní památník II. světové války v Hrabyni.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Pozvánka do Národního památníku II. světové války v Hrabyni na výstavu věnovanou československé armádě v letech 1918–1938 (1945).

02:36 | přihlašovatel: Slezské zemské muzeum Opava | režie: Boris Renner | výroba: Boris Renner, 2018

 

3

Eva Jurmanová

Video medailonek.

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

Eva Jurmanová, nositelka ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina,  se věnuje tradičním technikám ručního zpracování zmenšených součástek lidových krojů, jako je vyšívání, zdobení, aplikace či síťování. Společně se svou maminkou, taktéž oceněnou Marií Žilovou, vytvořily první krojovanou panenku v horáckém kroji, inspirovanou dochovaným rodinným krojem, který E. Jurmanová v dětství ještě sama nosila. Za více než 15 let společné práce oblékly a do posledního detailu ustrojily více než 300 krojovaných panenek do věrných zmenšenin lidových krojů z různých etnografických oblastí.

06:28 | přihlašovatel: Muzeum Vysočiny Třebíč, p. o. | režie: Jana Lochmanová | výroba: Muzeum Vysočiny Třebíč, 2018

 

4

Evropský architekt Bohuslav Fuchs (ukázka)

Osudový příběh průkopníka funkcionalismu.

[profesionální (televizní) film o muzeu nebo muzejním tématu pro mimomuzejní účel]

Brno je ve dvacátých letech minulého století bohatým evropským městem a návrhy Bohuslava Fuchse tvoří špičku evropské avantgardní architektury. Bohuslav Fuchs (24. 3. 1895 – 18. 9. 1972) je v zahraničí jedním z nejznámějších českých architektů 20. století. Architekt, urbanista, teoretik, výtvarník a učitel, který je neodmyslitelně spjat s brněnským funkcionalismem, započal svoji kariéru studiem na Akademii výtvarných umění v Praze u Jana Kotěry, v jehož ateliéru později také pracoval. V roce 1922 se Fuchs trvale usadil v Brně, kde od roku 1923 působil jako pracovník městského stavebního úřadu. Roku 1929 mu také vychází první monografie ve švýcarské Basileji, vzápětí vystavuje své návrhy ve Stockholmu, Vídni a Berlíně. O tři roky později je architekt zastoupen na slavné výstavě newyorského Muzea moderního umění The International Style, která uvedla funkcionalismus na americkou scénu. V letech 1938–1940 byl profesorem Uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a v rozmezí let 1945–1958 působil jako pedagog Vysokého učení technického v Brně, kde byl v roce 1947 jmenován profesorem. Bohuslav Fuchs byl členem řady odborných organizací, kupříkladu SVU Mánes, dopisující člen RIBA v Londýně, stálý delegát CIAM a čestný místopředseda IFHP. Roku 1968 byl jmenován národním umělcem. Fuchsovi stavby jsou vzápětí zařazeny do učebnice typologie absolventa Bauhausu E. N. Bauentwurfslehre, která se užívala po celá desetiletí na celém světě. Už za Fuchsova života přijížděli od šedesátých let 20. století do Brna architekti i studenti oboru z celého světa, aby zhlédli jeho stavby doposud vzrušující svou moderností. Dokument představuje osobnost a dílo Bohuslava Fuchse k příležitosti 45 let do úmrtí tohoto světového architekta, který svými stavbami oslnil světové osobnosti architektury, jako byl Adolf Loos, Ernst Wiesner, Endre Steiner, Walter Gropius, Le Corbusier, Boris Podrecca či Arne Jacobsen.

10:00 (z 57:00) | přihlašovatel: Česká televize | režie: Pavel Jirásek | výroba: Česká televize, 2016

 

5

Expozice Bible pro malé i velké

Video pozvánka k návštěvě vzdělávací expozice na Velehradě.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Videoklip představuje stálou expozici Bible pro malé i velké, kterou lze navštívit ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje. Klip vytvořila pro potřeby poutního místa Velehrad TV NOE.

01:26 | přihlašovatel: Římskokatolická farnost Velehrad | režie: Pavel Strakoš | výroba: Telepace, s. r. o., 2014

 

6

Hermína Týrlová (ukázka)

Příběh první dámy animovaného filmu, jež celý svůj život zasvětila dětské tvorbě.

[profesionální (televizní) film o muzeu nebo muzejním tématu pro mimomuzejní účel]

Filmový příběh představuje vnitřní vývoj autorčiny animační poetiky se zvýrazněním estetických i technologických problémů řady experimentů, u nichž stála i ve světovém kontextu jako první. Pro svá díla si Hermína Týrlová sama volila náměty, psala scénáře a mnohdy i vyráběla rekvizity. Vyzkoušela celou škálu materiálů – od dřeva, přes plast, vlnu, kámen, modurit, textilie až po vizovické pečivo. Právě animační specifikum její tvorby tak blízké dětskému světu podpořené také rekonstrukčními scénami vzniku animací se stává ústřední linií vyprávění. Filmy Hermíny Týrlové byly oceněny na nejvýznamnějších mezinárodních festivalech v Benátkách, Cannes, Locarnu, Teheránu, Bruselu a Dillí. V roce 1947 například obdržela první cenu za nejlepší film pro děti na mezinárodním festivalu v Bruselu, v roce 1966 hlavní cenu Zlatého lva svatého Marka v Benátkách nebo o čtyři roky později Zlatou mušli ve španělském San Sebastianu. V žádném ze svých filmů nezapřela Hermína Týrlová svůj hluboký vztah k dětskému divákovi. S velkým pedagogickým talentem dokázala dětskému chápání přiblížit i ty nejhlubší humanistické myšlenky a ideály. Její dráha nebyla snadná, nebylo vůbec jednoduché prosadit se v profesi, v níž se dosud uplatňovali výhradně muži a později najít své místo mezi velikány českého loutkového a kresleného filmu, jakými byli Jiří Trnka, Karel Zeman a Břetislav Pojar.

10:00 (z 52:00) | přihlašovatel: Česká televize | režie: Pavel Jirásek | výroba: Česká televize, statutární město Zlín, 2017

 

 

 

7

Historie školních kronik

Rok 1948 a 50. léta pohledem školních kronik Obecné školy chlapecké a Střední školy chlapecké v Uh. Brodě a ze vzpomínek uherskobrodských pamětníků.

[film školy na muzejní námět („Školní videomuzeum“)]

Studentský film, vytvořený v rámci projektu Jeden svět na školách Člověka v tísni pod názvem „Z místa kde žijeme“, zpracovávající téma Února 1948 a následujícího dějinného období v Uherském Brodě a na Základní škole Mariánské náměstí prostřednictvím školních kronik Obecné školy a Střední školy chlapecké a vzpomínek pamětníků. Film zachycuje dobu očima současných studentů a uherskobrodských starousedlíků, které studenti požádali o výpověď k této složité době. K některým z nich měli blízký osobní vztah. Cílem projektu bylo zachycení vzpomínek lidí, seznámení se  s tímto dějinným obdobím prostřednictvím školních kronik, vyvolání zájmu studentů o dějiny 20. století a prezentace vlastního pohledu studentů prostřednictvím studentského dokumentu.

18:58 | přihlašovatel: ZŠ Mariánské náměstí, Uherský Brod | režie: studentský tým žáků 9.tříd – Adam Blaha, Bořek Hon, Radim Kastner, Ivo Jurčík, Václav Tomeček | výroba: amatérský film žáků 9. třídy ZŠ Mariánské náměstí, Uherský Brod, 2018

 

8

Hlučín-Darkovičky 2018

Slezské zemské muzeum, Krajské vojenské velitelství Ostrava a město Hlučín vás zvou na vzpomínkovou akci „HLUČÍN-DARKOVIČKY 2018“.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Pozvánka na vzpomínkovou akci „Hlučín-Darkovičky 2018“.

03:22 | přihlašovatel: Slezské zemské muzeum Opava | režie: Marek Piętoň | výroba: Boris Renner, 2018

 

9

Jako bychom dnes zemřít měli (ukázka)

Silný příběh konfliktu státu a církve v podobě dramatického osudu umučeného číhošťského faráře Josefa Toufara.

[profesionální (televizní) film o muzeu nebo muzejním tématu pro mimomuzejní účel]

Fascinující i provokující dokument Jako bychom dnes zemřít měli zachycuje v klíčových bodech Toufarův životní příběh a jeho lidskou otevřenost. Advent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Toufarova mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces, nezastavila však otevřený útok komunistického aparátu proti katolické církvi. Toufarův životní příběh představuje nejen drama zavraždění, ale i drama jeho života, volby povolání v pozdním věku, chování za heydrichiády i v roce 1948. Zpřítomnění živé postavy venkovského kněze, který není žádný prvoplánový hrdina, ale člověk váhající, pochybující, opatrný a strachující se, který po r. 1948 hledá způsob, kompromis, jak „vyjít“ s politickými oponenty. Dokument také poukazuje na záhadný pohyb kříže v číhošťském kostele a nahlíží do zákulisí brutálního vyšetřování, které bylo proti knězi vedeno s tichou podporou tehdejšího prezidenta republiky. Tyto informace potvrzují doposud neznámé a nepublikované exkluzivní archívní materiály, které v celém číhošťském případu představují řadu otázek a odpovědí. K nejzajímavějším filmovým rekonstrukcím patří výpověď bývalého příslušníka StB Roberta Skerla, který byl aktivně přítomen u všech důležitých momentů finále Toufarova života – únosu, smrti i potupného pohřbení, filmová rekonstrukce únosu P. Josefa Toufara a natáčení z roku 1950, kdy Státní bezpečnost natáčela přímo v kostele s umučeným farářem den před jeho smrtí. V pořadu nechybějí také záběry z divadelního představení inspirovaného Toufarovým osudem Zpráva o zázraku a vzpomínky pamětníků číhošťského zázraku. Dokumentaristé také zaznamenávali postupný vznik figurální sochy, věnované Josefu Toufarovi, na které od loňského roku pracuje sochař Olbram Zoubek. O tom, že je Toufarův příběh neobyčejně živý, svědčí i zahájení beatifikačního procesu P. Josefa Toufara.

10:00 (z 52:00) | přihlašovatel: Česká televize | režie: Roman Vávra | výroba: Česká televize, 2016

 

10

Jaroslav Fieger

Video medailonek.

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

Jaroslav Fieger je nejen řemeslník, ale i velký znalec historie kamenictví v regionu. Vztah k historii a k archeologii jej přivedl k specifické výrobě. Intenzivně se začal zabývat archeologickými nálezy kamenických výrobků. Podle původních nálezů začal zhotovovat repliky, zkoušet jejich funkčnost a prezentovat výsledky své práce veřejnosti.

06:40 | přihlašovatel: Muzeum Vysočiny Třebíč, p. o. | režie: Alena Jindrová | výroba: Muzeum Vysočiny Třebíč, 2018

 

11

Jen anděl má křídla

Hudební videoklip je současná maturitní práce autorky.

[film školy na muzejní námět („Školní videomuzeum“) – nesoutěžní]

Režisérka si sama si napsala text písně, která je od skupiny U2. K videoklipu si samozřejmě napsala scénář, měla režii, zpívala a hrála.

04:46 | přihlašovatel: EKO Gymnázium a Střední odborná škola Multimediálních studií Poděbrady | režie: Barbora Erbenová | výroba: EKO Gymnázium a Střední odborná škola Multimediálních studií Poděbrady, 2018

 

12

Jihlavský havířský průvod

Video medailonek.

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

Jihlavský havířský průvod souvisí s „hornickou slávou“ Jihlavy. V roce 1799 při oslavách 1000. výročí domnělého založení města se poprvé objevil motiv kostýmovaných horníků při mši svaté v kostelíku sv. Jana Křtitele. Jednalo se o 12 skromně oděných horníků s hořícími kahany v ruce.

06:55 | přihlašovatel: Muzeum Vysočiny Třebíč, p. o. | režie: Dana Nováková | výroba: Muzeum Vysočiny Třebíč, 2018

 

13

Jozef Jankovič – Vystavení performance

Performance reagující na tvorbu Jozefa Jankoviče přímo v prostorách výstavy

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

Francouzský choreograf Pierre Nadaud (vedoucí ateliéru fyzického divadla JAMU v Brně) připravil v rámci exkluzivního lednového tvůrčího pobytu se svými studenty performance reagující na tvorbu Jozefa Jankoviče přímo v prostorách výstavy.

06:30 | přihlašovatel: Muzeum umění Olomouc | režie: Kamil Zajíček | výroba: Muzeum umění Olomouc, 2018

 

14

Juraj Jánošík – najznámejší zbojník v Žilinskej župe!

Legenda o Jurajovi Jánošíkovi trochu inak (feat. Koko & Roko).

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Po minuloročnom úspechu videa o repujúcom Jurajovi Turzovi sa župa tento rok rozhodla podobným spôsobom spracovať aj osobnosť Juraja Jánošíka. Hoci podľa historikov Jánošík zbíjal iba jednu sezónu: v jeseni 1711 a celé leto 1712, stal sa najznámejším zbojníkom a Žilinský kraj sa právom môže nazývať Jánošíkovým krajom. Video je vytvorené pri príležitosti 330. výročia narodenia Juraja Jánošíka, ktoré pripadá na január 2018. Vtipný videoklip je určený najmä mladým a má za úlohu nielen pobaviť, ale aj poučiť. Repujúca verzia mapuje jeho narodenie v osade u Jánošov, krst v kostole vo Varíne, obdobie, kedy sa spoznal s Uhorčíkom, zbíjanie v kraji či nakoniec aj jeho odsúdenie v Liptovskom Mikuláši. V klipe tiež vystupuje Anička a jeho zbojnícka družina. Predchádzajúce video o Jurajovi Turzovi zaznamenalo mimoriadny úspech. Na sociálnych sieťach ho videlo viac ako 143 000 ľudí a v prestížnej ankete Podnikové médium roka 2016 vyhralo cenu Absolútny víťaz v kategórii Virál. Za unikátne poňatie a odkaz ocenila odborná porota video aj Cenou PhDr. Mariána Matyáša pre ojedinelé projekty v oblasti podnikových médií. Župa aj tento rok stavila na osvedčenú spoluprácu s rovnakým kreatívnym tímom.

04:17 | přihlašovatel: Žilinský samosprávny kraj | režie: František Tulec | výroba: Žilinský samosprávny kraj, 2017

 

15

Kamil a já

Dvanáctiletý hoch se za dramatických okolností seznámí s mentálně postiženým chlapcem a vyroste mezi nimi opravdové přátelství.

[film školy na muzejní námět („Školní videomuzeum“) – nesoutěžní]

Film byl určen pro národní kolo filmové soutěže KWN Panasonic 2014. V národním kole film Kamil a já zvítězil, byl otitulkován a poslán do celosvětového finále do Japonska. Význam filmu pro nás: V jen šest kilometrů vzdáleném Uherském Brodě je ústav pro mentálně postižené. S těmito lidmi se často setkáváme ve městě, v obchodech i na různých kulturních a sportovních akcích. Napadlo nás, poznat je více prostřednictvím natáčení našeho filmu. Několik měsíců jsme za nimi do ústavu docházeli. Výsledkem je nejen tento film, ale i to, že se navázala skutečná přátelství. Zastavujeme se spolu, když se potkáme v Brodě. Známe se jmény. A navázala se spolupráce mezi naší školou a brodským ústavem. Na premiéru filmu bylo pozváno mnoho mentálně postižených kamarádů. Film získal 1. místo v národním kole filmové soutěže a postoupil do celosvětového širšího výběru (ČT Události, komentáře, 29. 5. 2014 v iVysilani). V pátek 11. 7. 2014 nám bylo oznámeno, že Filmový kroužek ZŠ Bánov postoupil s tímto filmem Kamil a já do celosvětového finále filmové soutěže KWN PANASONIC. V termínu 13.–17. 10. 2014 letěli dva žáci a učitel na oficiální vyhlášení do New Yorku (další finalisté: Nakoso 1st Junior High school – Japonsko, Mt. Aspiring College – Nový Zéland, Victoria D´Spinay Elementary School – Panama, Monfort Cellege School – Thajsko, Lincoln Park Academy – U.S.A., Immanuel Kant School, Bremehaven – Německo). Film natočili žáci 5.–7. třídy ZŠ Bánov za supervize učitele a vedoucího bánovského filmového kroužku Mgr. Vlastimila Ondry, jmenovitě: Dominik Klon, 13 let – režie, Lucie Horňáková, 13 let a Dominik Machalík, 12 let – kamera, Lucie Horňáková, 13 let a Petr Matějíček, 12 let – scénář, Dominik Machalík, 12 let – střih, David Vystrčil, 11 let a Josef Vystrčil, 12 let – produkce. Hlavní roli hrají Petr Matějíček, 12 let – ZŠ Bánov a Kamil Rozbořil – DZP Uherský Brod.

04:59 | přihlašovatel: ZŠ Bánov / Filmový kroužek | režie: Dominik Klon | výroba: Filmový kroužek ZŠ Bánov, 2014

 

 

 

16

Ke kořenům

Audiovize byla vytvořena jako součást expozice Památníku Mistra Jana Husa v Husinci.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Program přibližuje návštěvníkům osobnosti předchůdců a učitelů Jana Husa a věnuje se létům jeho mládí a zrání.

07:42 | přihlašovatel: Miloslav Kučera | režie: Miloslav Kučera| scénář: Petr Fuchs | výroba: Miloslav Kučera – KINESISKOP, 2015

 

17

Litoměřická nej

Film doprovázející výstavu Litoměřická NEJ upozorňuje na některá známá i neznámá „NEJ“ z Litoměřic a jejich okolí.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Lidé se tak z filmu dozví, že tu začal svůj život nejpopulárnější padouch Wencel Babinský a naopak tu skončil život nejromantičtějšího básníka Karla Hynka Máchy. Objeví, že tu byla nejstarší labská plovárna nebo nejstarší písemně doložené české vinice.

12:13 | přihlašovatel: Oblastní muzeum v Litoměřicích | režie: Jiří Dvořák | výroba: Ideamakers, 2017

 

18

Ľudia z múzea

145 rokov Východoslovenského múzea v Košiciach.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Film žiakov Súkromnej strednej umeleckej školy filmovej v Košiciach, v ktorom sa odkrýva ako VSM vidia Košičania, samotní zamestnanci múzea a tvorcovia filmu. Krátky film vznikol pri príležitosti 145. výročia založenia Východoslovenského múzea.

13:03 | přihlašovatel: Východoslovenské múzeum v Košiciach | režie: Ivan Kolibanič a Lara Polovková | výroba: Súkromná stredná umelecká škola filmová pro Východoslovenské muzeum v Košicích, 2017

 

19

Měli bychom být světlem pro ostatní

Pátraní žáků II. stupně ZŠ po nedávné historii vlastního města.

[film školy na muzejní námět („Školní videomuzeum“)]

Výpověď nejblížších o osudu P. Jana Zemánka OP, působícího v duchovní službě u dominikánů ve 20. století.

18:53 | přihlašovatel: ZŠ Mariánské náměstí, Uherský Brod | režie: studentský tým – Jakub Surý, Tomáš Uličný, Vendy Pobořilová, Jana Polanská, Kája Švestková (patronka týmu – Jitka Hudečková) | výroba: amatérský film žáků 9. třídy ZŠ Mariánské náměstí, Uherský Brod, 2017

 

20

Podle peří poznáš ptáka

Péče ptáků o svoje peří patří k nejdůležitějším každodenním činnostem.

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

Ptačí peří je specifický kožní derivát, který má zcela jedinečné vlastnosti a umožňuje ptákům létat. Každodenní péče o peří je významnou součástí jejich chování, kterému věnují mnoho času. Zvláště u vodních ptáků, kteří přicházejí často do styku s vodou, je pravidelná péče o peří naprosto nezbytná a její pečlivý průběh je zárukou jejich úspěšného žití. Z hlediska etologie ptáků patří prvky osobní hygieny k jedinečným projevům této skupiny obratlovců.

45:00 | přihlašovatel: Moravské zemské muzeum (Miroslav Šebela) | režie: Miroslav Šebela | výroba: Moravské zemské muzeum Brno, 2017

 

21

Pochodeň víry

Husův proces v Kostnici  „on line“.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Audiovize byla vytvořena jako součást expozice  Památníku Mistra Jana Husa v Husinci.  Program se pokouší evokovat návštěvníkům  atmosféru a peripetie Husova procesu v Kostnici.

09:42 | přihlašovatel: Miloslav Kučera | režie: Miloslav Kučera| scénář: Petr Fuchs | výroba: Miloslav Kučera – KINESISKOP, 2015

 

22

Prague is the biggest open air museum

Propagace muzeí a sbírek v Praze a v České republice.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Spot vznikl pro propagaci sbírek a muzeí v Praze a České republice k volbě pořadatele Generální konference ICOM 2022. Představuje Prahu jako největší open air muzeum a unikátní objekty z našich sbirek. Od prehistorie postupuje do současnosti, od Věstonické Venuše, přes Roudnickou Madonnu, kubistickou dózu Pavla Janáka, čočkostroj Otto Wichterleho, po  Mimina Davida Černého na televizní věži na Žižkově. Obraz doprovází hudba Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. „Prohlídka“ Prahy a muzeí začíná brzy ráno a končí v noci. Video vzniklo pro Národní muzeum, spolupracovali na něm – Moravské zemské muzeum, Mucha Foundation, Národní galerie v Praze, Nar|odni technické muzeum, Památník národního písemnictví a Uměleckoprůmyslové museum v Praze.

04:25 | přihlašovatel: Český výbor ICOM a Národní muzeum Praha | režie: Eda Kauba a kol.| scénář: podklady připravil Český výbor ICOM | výroba: Espresso, 2017

 

23

Profesor Rudolf Haša (ukázka)

O Prof. Ing. Dr. Rudolfu Hašovi, Dr. techn. h. c., českém lesnickém odborníkovi, profesoru lesnické ekonomiky na Vysoké škole zemědělské v Brně.

[profesionální (televizní) film o muzeu nebo muzejním tématu pro mimomuzejní účel]

Dokument o životě a díle významného lesnického odborníka, rodáka z Kunovic a jednoho ze zakladatele Vysoké školy zemědělské  v Brně. Film z cyklu TV Noe „O kom, o čem“ (1. díl).

10:00 (z 26:00) | přihlašovatel: Studio107 | režie: Ing. Zbyněk Pop | výroba: Studio107, 2013

 

24

Proti nenávisti

Film pojednává o zášti mezi lidmi.

[film školy na muzejní námět („Školní videomuzeum“) – nesoutěžní]

„Do bánovské školy chodí žáci z několika obcí. Odedávna mezi nimi vládne jistá řevnivost, stejně jako je tomu na jiných školách, kde mají přespoláky,“ poodkrývá scénář Vlastimil Ondra, učitel a vedoucí mladých filmařů. „Prostřednictvím toho, že cítíme ve světě plno nenávisti, jsme si uvědomili, že pokud se nedokážeme navzájem respektovat a mít rádi v naší malé škole ani my, žáci, jak se pak mohou domluvit všichni lidé, celá náboženství nebo státy světa?“ doplňují filmaři, kteří na tomto problému vystavěli filmový příběh: „Pro lepší svět jsme něco udělali sami doma. Spálili jsme meče a začali jsme se učit více se navzájem respektovat.“

05:09 | přihlašovatel: ZŠ Bánov / Filmový kroužek | režie: Dominik Machalík | výroba: Filmový kroužek ZŠ Bánov, 2017

 

25

Příběh jednoho pokladu

Dokument o nálezu a restaurování depotu z doby bronzové.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Koncem roku 2015 byl nedaleko Prahy na katastru obce Tursko nalezen poklad. Nálezci bylo předáno a později zaměstnanci muzea bylo dohledáno více než 130 kusů předmětů vyrobených z bronzu, mědi a zlata. Jejich stáří datujeme na počátek druhého tisíciletí před naším letopočtem do kultury únětické starší doby bronzové (2200–1600 př. n. l.). Z celého pokladu vyniká šest měděných slitků jakožto nejstarší doklad této surovinové formy v Čechách. A dále tři zdobené bronzové dýky s plnou litou rukojetí uložené v plechových pochvách, jejichž analogii můžeme hledat pouze v téměř sto let starém nálezu depotu dýk z pražských Kozích hřbetů. Zároveň se jedná se o jeden z nejtěžších depotů (28,6 kg) starší doby bronzové v Čechách. Jeho další zajímavostí je, že jde teprve o třetí depot, kde byly prokazatelně zastoupeny předměty z drahých slitin. Naprosto unikátní je i přítomnost celkem šesti zdobených plechových terčů, což představuje téměř dvojnásobný počet oproti jiným, v současnosti známým depotům ze stejného období. I další předměty, zastoupené v početných sériích, nesou znaky výjimečnosti. Za zmínku nepochybně stojí, že turský depot obsahuje největší sérii oválných náramků s příčně žebrovanými konci a ve středních Čechách i největší sérii nákrčníků s očky. V depotu je zastoupen i zdobený jazykovitě prolamovaný plech, který je teprve třetím exemplářem nalezeným na území Čech. Všechny tyto skutečnosti, společně s faktem, že k objevům takovéhoto rozsahu a zejména významu dochází zřídkakdy, nás vedly k myšlence a posléze iniciativě k natočení dokumentu o jeho nálezu a restaurování. Naším cílem byla i myšlenka srozumitelnou formou veřejnosti osvětlit, co se děje s nálezem či pokladem, než se oficiálně stane součástí muzejní výstavy,  dlouhodobé expozice nebo je uložen v klimaticky sledovaném depozitáři.  Tento, veřejnosti nepříliš známý příběh, je v dokumentu popsán v chronologicky navazujících krocích, a je zřejmé, že edukativní význam takto pojatého výkladu je značný. Divák se podrobně seznámí s jednotlivými úkony vedoucí k záchraně nálezu. Je seznámen s rentgenografií, s různými metodami čištění předmětů, jejich odsolováním, finální stabilizací, sušením a následným uložením v depozitáři. Domníváme se, že takto zpracovaný dokument lze velmi dobře využít i z hlediska propagace práce Archeologického oddělení a Oddělení konzervace sbírek našeho muzea. Nadále vzhledem ke shodě a souhře mnoha okolností, které realizaci natáčení umožnily, včetně té nejdůležitější – objevení a předání samotného pokladu, a zároveň našemu přesvědčení, že jde o úspěšný projekt, jsme se rozhodli výsledné dílo prezentovat v rámci 21. ročníku přehlídky muzejních filmů Musaionfim 2018.

06:55 | přihlašovatel: Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, p. o. | režie: Bc. Ondřej Sovík, DiS. | výroba: Cine4net, s. r. o., 2017

 

26

Sklářská osada Kristiánov

Stálí expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Propagační dokument Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou představuje jediné zachovalé stavení kdysi významné sklářské osady Kristiánov, tzv. „Liščí boudu“, která se nachází v centru Jizerských hor, v nadmořské výšce 800 m. Památkově chráněná roubenka z druhé poloviny 18. století sloužila původně jako domek pro skláře, později k rekreačním účelům. V květnu 2017 tu byla po kompletní stavební rekonstrukci otevřena nová stálá expozice „Sklářská osada Kristiánov" a naučná stezka „Cestou jizerskohorských sklářů“, spojující objekt s hlavní budovou muzea v Jablonci nad Nisou.

03:05 | přihlašovatel: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou | režie: | výroba: Zdeněk Dam, 2017

 

27

Socha Rolanda

Převod sochy do 3D modelu.

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

Krátký klip představující práci na vytvoření 3D modelu sochy Rolanda umístěné na renesančním pilíři bývalé radnice. Snímek vznikl jako doprovodné video pro Muzejní den 3D technologií konaném v Oblastním muzeu v Litoměřicích v květnu roku 2017.

04:03 | přihlašovatel: Oblastní muzeum v Litoměřicích | režie: Jan Peer | výroba: Oblastní muzeum v Litoměřicích, 2017

 

28

Sochař Zbyněk Sekal

„A věci se zvolna berou před se.“

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

Sochař Zbyněk Sekal patří k proudu umělců středoevropské modernistické generace šedesátých let rozvíjející se od konce druhé světové války, kdy byl v mládí dotčen surrealismem. Neztotožnil se ale naplno s žádným hnutím, tendencí ani skupinou a zůstal výrazným solitérem. Brzy se zařadil mezi nejzajímavější české autory padesátých a šedesátých let. Od roku 1970 žil ve Vídni, kde jeho tvorba prošla dalším pozoruhodným vývojem. Dokument se snaží přiblížit myšlení umělce a představuje klíčové ukázky ze všech oborů autorovy tvorby – od soch a obrazů přes specifické materiálové asambláže (tzv. skládané obrazy), objektové konstrukce (tzv. schránky) až ke kresbám, kolážím a fotografiím. Zároveň připomíná i Sekalovo výrazné místo jako knižního grafika. Dokument vznikl v rámci projektu Central European Art Database.

15:50 | přihlašovatel: Muzeum umění Olomouc | režie: Kamil Zajíček a Olga Staníková | výroba: Muzeum umění Olomouc / Central European Art Database, 2018

 

29

Sólo pro jednu ruku

Vzrušující příběh o posedlosti hudbou a historii zásadní skladby Leoše Janáčka, na jejímž začátku stálo válečné zranění pianistovy ruky.

[profesionální (televizní) film o muzeu nebo muzejním tématu pro mimomuzejní účel]

Ústředním tématem filmu je příběh jednorukého klavíristy Otakara Hollmanna (1894–1967), který byl v zákopech první světové války opakovaně raněn do pravé ruky. Po válce se objevilo velké množství hudebníků, kteří museli kvůli válečnému zranění opustit svou kariéru. Někteří se však i přes tento handicap dopracovali k virtuozitě. Hollmanova vášeň pro hudbu přesvědčila Leoše Janáčka (1854–1928), aby zkomponoval výjimečnou klavírní skladbu Capriccio pro klavír levou rukou, která se stala protiválečnou manifestací. Dokumentární film vychází z dosud nikdy nepublikovaného životopisu Otakara Hollmanna a jeho korespondence s Leošem Janáčkem. Kromě historické linky, vyprávěné filmovými animacemi, ve filmu vystoupí také současní interpreti včetně Japonky Yasuyo Segawa, která hraje jednou rukou.

26:00 | přihlašovatel: Česká televize | režie: Pavel Jurda | výroba: Česká televize, Gnomon Production, 2017

 

30

Stěhování Technického muzea

Videopřepis historického amatérského filmového materiálu.

[film jako muzejní sbírka (muzejní filmový archiv)]

Dne 28. září 1910 otevřelo Technické muzeum pro veřejnost první expozice ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech. Na začátku druhé světové války se ale muselo muzeum vystěhovat a protože protektorátní správa zabrala jeho novou budovu na Letné, muselo muzeum využít provizorní prostory v karlínské Invalidovně. Zde nakonec část sbírek setrvala až do povodní v roce 2002. Film natočený neznámým amatérským filmařem zachycuje vyklízení expozic ve Schwarzenberském paláci a odvoz sbírek.

10:24 | přihlašovatel: Národní technické muzeum Praha | režie: | výroba:, 0

 

31

Tajemství malé tanečnice

Příběh jedinečné Degasovy loutky

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

V roce 2015 získalo chrudimské Muzeum loutkářských kultur do svých sbírek marionetu Tanečnice pařížského divadla Nabots, jediný loutkový artefakt spojovaný se slavným francouzským malířem a sochařem Edgarem Degasem. Po dvou letech náročných restaurátorských prací a sto let od malířova úmrtí je Degasova baletka na nitích opět připravená vtančit na scénu a oslnit diváky svoji krásou a elegancí.

06:19 | přihlašovatel: Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi | režie: Natálie Císařovská | výroba: Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi ve spolupráci s režisérkou Natálií Císařovskou, 2017

 

32

Tíha oběti

Život a doba kardinála Štěpána Trochty.

[film vytvořený ne-muzejní organizací pro muzeum (muzejní instituci)]

Dnešní člověk trpí v mnohém ohledu víc než člověk století minulého. Záměrná lež a lstivé matení pojmů, potoky lidské krve – to nepatří ani do dob temna či inkvizice. To jsou vynálezy našeho století.

57:00 | přihlašovatel: Muzeum Francova Lhota a Zdeněk Zvonek | režie: Zdeněk Zvonek | výroba: Zdeněk Zvonek, 2017

 

33

Vítání jara

Jarní zvyky na Uherskobrodsku.

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

Oblast Moravsko-slovenského pomezí je bohatá na tradice a zvyky, které jsou zde dodržovány. Snímek „Vítání jara“ přibližuje tradice spojené s příchodem jara, jako je vynášení Mařeny a nošení Létečka v obcích na Uherskobrodsku. Přestože jsou od sebe jednotlivé obce vzdáleny jen pár kilometrů, každá si zachovává svou jedinečnost a pestrost.

15:14 | přihlašovatel: Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě | režie: Marie Kadlčíková | výroba: Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, 2018

 

34

Vlastimila Češková (ukázka)

O paní Vlastimile Češkové, nejstarší občance narozené a žijící v Česku.

[profesionální (televizní) film o muzeu nebo muzejním tématu pro mimomuzejní účel]

2. března 1905 se manželům Kryštůfkovým v Mikulůvce na Valašsku narodila dcera Vlastimila jako nejmladší z 10 dětí. Narodila se za Rakouska-Uherska, prožila první i druhou světovou válku a pamatuje si vznik i rozpad samostatné Československé republiky. V roce 2011 se stala nejstarším občanem narozeným a žijícím v Česku. Film z cyklu TV Noe „O kom, o čem“ (2. díl).

10:00 (z 22:00) | přihlašovatel: Studio107 | režie: Ing. Zbyněk Pop | výroba: Studio107, 2013

 

 

35

Vodník

Film vznikl jako klauzurní práce v loňském roce na téma Kytice od K. J. Erbena.

[film školy na muzejní námět („Školní videomuzeum“) – nesoutěžní]

Studenti ve filmu sami hráli, točili i stříhali jej. Je to malá studentská nadsázka, která se ale drží přísně předlohy.

08:41 | přihlašovatel: EKO Gymnázium a Střední odborná škola Multimediálních studií Poděbrady | režie: Jan Matyásko | výroba: EKO Gymnázium a Střední odborná škola Multimediálních studií Poděbrady, 2017

 

36

Vypráví a zpívá Oldřich Krejčí – 101 let

Ukázka videodokumentačního projektu jednoho ze 2 současných žijících pamětníků, lidových interpretů i zpěváků lidových písní na Slovácku, jimž je letos více jak 103 let.

[film vytvořený muzejníky (v muzeu)]

Oldřich Krejčí (* 1914) – nejstarší dosud žijící (104 let) pamětník rozvoje folklorního hnutí na Kyjovsku. Ve svém rozhovoru (léto 2015) vyjadřuje osobní vzpomínky mj. na prof. Vl. Úlehlu, sběratele K. Poláčka, rodiny Bimků, Holomků, Klimenta Navrátila nebo cimbalistu Brandýse. Vzpomíná na počátky Strážnických slavností, Slovácké krúžky v Praze a Brně i na řadu dalších významných historických osobností a událostí na Slovácku. Zpívá 4 vlastní písně. Na natáčení spolupracovali – PhDr. Lucie Uhlíková, Ph.D., odborná pracovnice Etnologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v oblasti etnomuzikologie a folkloru a MUDr. Jan Pavlík, zpěvák, tanečník, autor pořadů, organizátor a spisovatel.

10:00 | přihlašovatel: Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě | režie: Aleš Kapsa | výroba: Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, 2017

 

37

Za svobodné Brno (ukázka)

Osudové momenty konce druhé světové války z moravské metropole.

[profesionální (televizní) film o muzeu nebo muzejním tématu pro mimomuzejní účel]

Historický dokument o drastickém konci dlouhodobého soužití tří etnik na území města Brna. Silné německé a židovské menšiny, žijící v Brně od středověku, se zpravidla dokázaly s českým živlem sžít a formovaly významně podobu města. Radikalizace a nástup Adolfa Hitlera k moci však přivedl brněnské Němce do tábora nacistů a do války. Začala doba etnických čistek, při nichž Brno mělo postupně o svou jedinečnost přijít. Dokument zachycuje období druhé světové války, zejména pak od podzimu 1944, kdy bylo Brno masivně bombardováno, až do května 1945, kdy došlo k živelnému odsunu německých obyvatel Brna na rakouské hranice. Osu vyprávění tvoří zkušenosti českého redaktora Lidových novin a spisovatele Bedřicha Golombka, který své osobní útrapy i strádání celého města po celou dobu války písemně zaznamenával. Jeho syrové reportážní a dokumentární svědectví o tom, jak okupaci prožívali „lidé všedního dne“, vyšlo v roce 1945 hned po skončení války jako kniha s názvem Co nebude v dějepise. Hrané pasáže vycházející z Golombkovy knihy jsou doplněny a konfrontovány se vzpomínkami žijících pamětníků, kteří zastupují různé strany tehdejšího konfliktu. Jejich autenticita je podpořena řadou nově objevených či obrazově restaurovaných archivních záběrů.

10:00 (z 52:00) | přihlašovatel: Česká televize | režie: Pavel Jirásek | výroba: Česká televize, 2017

 

 

 

 

38

Život a světlo Olbrama Zoubka

Portrét sochaře.

[profesionální (televizní) film o muzeu nebo muzejním tématu pro mimomuzejní účel]

Zřejmě poslední rozhovor se sochařem Olbramem Zoubkem natočený 16. května 2017 u příležitosti jeho poslední výstavy. Film byl vytvořen ve spolupráci s Galerií Klatovy / Klenová, p. o. Plzeňského kraje (Janovice nad Úhlavou).

16:35 | přihlašovatel: Václav Hron | režie: Tomáš M. Cigánek | výroba: Telepace, s. r. o., 2017

 

Mimořádné opatření v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19.
Od 1. září 2020 při vstupu do všech vnitřních prostor našeho muzea je nutná
ochrana dýchacích cest ROUŠKOU.
Děkujeme za pochopení.

 

 

„J S M E   M U Z E U M   Z O D P O V Ě D N É   A   B E Z P E Č N É“

 

A   K   T   U   Á   L   N   Ě : NÁVŠTĚVNÍ ŘÁD | PROVOZ KNIHOVNY od 8. 6.


virtuální návštěva muzea on-line / ZDE

 

2020–2022 Národní oslavy výročí Jana Amose Komenského


 


Z A S Í L ÁN Í    N O V I N E K   M A I L E M – ZDE

 

M  u  z  e  j  n  í     k  a  v  á  r  n  a

 

 

kontakt informace muzeum odkazy

Muzeum Jana Amose Komenského

Přemysla Otakara II. 37
688 12 UHERSKÝ BROD
Česká republika, EUROPE

tel.: +420 572 63 22 88-9

www.mjakub.cz

muzeum@mjakub.cz

ID datové schránky: iw39kef

OTVÍRACÍ DOBA

VSTUPNÉ

BEZBARIÉROVÝ PŘÍSTUP

PRONÁJMY SÁLŮ A PROSTOR

CENÍK kopírovaného materiálu

měsíční pozvánky 2020:

ČERVEN

info pro transport výstav

Fakturační údaje
Výroční zprávy MJAKUB / CMN
Zřizovací listina
Interní protikorupční program

Všeob. obch. podmínky (e-shop)
Sloupový sál

Atrium

Japonská zahrada

ON-LINE KATALOG KNIHOVNY

Koncepce rozvoje MJAKUB 2019–2023

Veřejné zakázky

GDPR

Ministerstvo kultury ČR

Asociace muzeí a galerií ČR
Profesní etický kodex ICOM

– INFORMACE DLE ZÁKONA 106/1999